26. června 2016

Obci, kterou zdobí malé šlechtické sídlo Kulhánků z Klaudensteina se říkávalo Vzteklník nebo taky Vzteklinec. Dnes ji známe jako Stekník a najdeme ji na Žatecku. Naším cílem bude rokokový zámeček, který vyrostl na místně gotické tvrze Kaplířů ze Sulevic. Byť nešlo o stavbu mimořádného významu, výzdobě věnovali její tvůrci patřičnou péči. I dnes máme co obdivovat. Přivítají nás sochy takzvaných vodních světců, kteří jsou vzpomínkou na zdejší léčivou studánku. Voda z ní prý vykurýrovala i bojem zkoušené švédské vojáky. Pak nahlédneme do pokojů, které sloužily panstvu a nemineme samozřejmě ani zámeckou kapli. Zavzpomínáme na časy, kdy tu poslední předválečný majitel pořádal večírky pod širým nebem i diplomatická setkání. A dozvíme se, kde se na zahradě vzal vojenský řopík.

Na jihu Čech se tentokrát budeme toulat na elektroskútrech. Bez obav z ničení přírody na nich vyrazíme z Lipna, obce, která je rájem milovníků vodních radovánek i další letní zábavy. Využijeme přívoz, který nás z Frymburku dopraví na druhý břeh, a cestou se budeme kochat pohledem nejen na hladinu nádrže. Pak poputujeme k Vítkovu hrádku. Je nejvýše položeným hradem, lépe řečeno zříceninou, u nás. A rozhodně stojí za to k němu vyšlápnout. Nachází se v nadmořské výšce 1035 metrů a většina návštěvníků se shoduje v tom, že je místem s pozitivní energií. Navíc má nově zbudovanou vyhlídkovou věž. Odměna za zdolání 61 schodů k jejímu vrcholu vskutku lákavá. Jako na dlani budete mít nejen lipenskou nádrž a okolí, ale i krajinu našich rakouských sousedů.

Při toulkách Chodskem si nejprve připomeneme slavné vítězství husitů nad křižáky při jejich páté výpravě vedené proti kacířským Čechům. Památník této události měl být na Baldově odhalen u příležitosti jejího pětistého výročí. Tedy v roce 1931. Jenže nebyl. Vyrostl až nedávno a má podobu kalichu. Váží 50 tun a je sestavený z jednatřiceti žulových prstenců. Prozradíme vám, jak to tehdy s velkým kláním bylo a jak se do něj zapojili Chodové. A pak taky zapátráme, jak vznikly jejich dnes už legendární slavnosti. Jejich historie se začala psát krátce po vypuknutí druhé světové války u kostela sv. Vavřince, tedy u „Vavřinečka“, 12. srpna se tam konala velká církevní slavnost, která přerostla v celonárodní manifestaci českých vlastenců.

K řemeslům, o kterých toho víme pomálu, patří to cvokařské. Abychom si doplnili mezery ve vědomostech, vypravíme se do Rožmitálu pod Třemšínem, kde Jindřich Jirásek založil unikátní muzeum téhle profesi věnované. Ve Starém Rožmitálu patřila k těm hodně oblíbeným. Rány kladivem se svého času ozývaly z každé druhé chalupy. Jenže v druhé polovině minulého století tenhle zvuk začal mizet. Řemeslo sem dorazilo od německých sousedů, místní neměli moc možností obživy. Ale těžila se tu železná ruda, která se hodila na výrobu hřebíčku. Takový zručný mistr zvládl za den i čtyřicet tisíc ran kladivem. A kolemjdoucí často dokázali podle zvuku poznat, jaký cvoček se zrovna rodí. Nejčastěji se vyráběly kromě hřebíků třeba skoby nebo lodní svorky.

Milovníky romantických výletů po kolejích potěšíme při návštěvě trati zvané Bechyňka. Vede z Tábora do Bechyně a byla první elektrifikovanou u nás. Před 113 lety byla opravdu velkou novinkou a důkazem obrovského technického pokroku. Budeme obdivovat historický motorový vůz EM 400, který sestrojil František Křižík. Nejen místní mu říkají Elinka. Dozvíme se, jak fungoval a taky to, jak se vyrábělo napětí pro provoz vlaků. Zmínku si zaslouží i rychlost vybudování dráhy. Od zahájení stavby uplynulo jen 14 měsíců a už se jezdilo. K unikátům patří i most nad řekou Lužnice, který měří 174 metrů. Ve výšce 20 metrů nad hladinou se tyčí od roku 1903. I díky němu se snadno dostaneme k řadě zajímavých míst, například k rozhledně Hýlačka.

Jedním z nejčerstvějších lákadel pro milovníky památek je zámek Libouchec nedaleko Ústí nad Labem. Postavit ho nechal na konci 16. století Günter z Bünau. Erb tohohle muže najdete nad vstupem do věže spolu se znakem jeho manželky Markéty z Breda. Pánové z Bünau přišli do Čech kvůli své víře. V jejich rodném Sasku jim doba nepřála, byli katolíci a tam se prosazovalo luteránství. A paradoxně ze stejného důvodu museli zanedlouho opustit své nové sídlo, protože jim zase nebyla doba nakloněná tady. Konvertovali totiž mezitím právě k luteránství a přišel čas rekatolizace. Dozvíme se, proč měli potíže s prodejem svého sídla v Libouchci, jak nakonec všechno dopadlo a kdo se nedávno postaral o jeho záchranu a zpřístupnění.